Transgender radikalita problémy neřeší, ale sama je problémem

/ Tomáš Weiss

Zrození genderu od Abigail Favel je kniha poučná a vysvětlující a jistě k diskuzi. Psaná z pohledu gender profesorky, která jednoho dne přišla do auly a začalo jí být vyhrocené téma jejich přednášek nepříjemné. Z pohledu ženy, která konvertovala ke katolické víře a podívala se na populární téma jinýma očima. Opravdu záleží pohlaví na rozhodnutí? Opravdu musí reálné problémy promile obyvatel řešit nejen celé univerzity, ale celé společnosti? Je to tak jednoduché, říct si, že nejsem on nebo ona?
Zrození genderu od Abigail Favel je kniha poučná a vysvětlující a jistě k diskuzi. Psaná z pohledu gender profesorky, která jednoho dne přišla do auly a začalo jí být vyhrocené téma jejich přednášek nepříjemné. Z pohledu ženy, která konvertovala ke katolické víře a podívala se na populární téma jinýma očima. Opravdu záleží pohlaví na rozhodnutí? Opravdu musí reálné problémy promile obyvatel řešit nejen celé univerzity, ale celé společnosti? Je to tak jednoduché, říct si, že nejsem on nebo ona?

Nedávné uvedení knihy za přítomnosti sexuložky Hany Fifkové a filozofky Terezy Matějčkové bylo takové, jaká by debata měla být - věcné, plné empirie a také nemistrování. Paní doktorka s třicetiletou praxí pomoci trans osobám, byla přesvědčivá. Nebyla to teorie, ale desítky let trvající zkušenost. Osoby, skutečně se rodící do pohlavně jiného těla než je jejich prožívání, zaslouží pomoc a péči. Našlapovat opatrně, s vědomím křehkosti. To vězení citů a prožívání si asi ten, kdo pohlaví dostal bez debaty, těžko dokáže představit. Zároveň - je evidentní, že ve druhé dekádě 21.století se stalo něco, co z transproblematiky dělá ideolgii. Radikalita některých feministický a gender názorů skutečně představuje spíš teror dobrých úmyslů, než něco, co dává větší smysl. Podle svědectví dr. Fifkové lidé se skutečnou trans existencí nejsou za radikální aktivisty vůbec rádi. Chtějí se jen dostat z obtížné situace do situace vyhovující - nic víc, nic méně. Zběsilý nárůst poptávky po tranzici mezi 12-16 letými je opravdu těžko vysvětlitelný jinak, než tím, že se z takového volání stalo spíš sos o pozornost nebo rodičovskou lásku či dokonce smysl své existence,  než skutečná potřeba pohlavní změny. 

Na uvedení padaly mimo jiné jména Simone de Beauvoir nebo Judith Butler, stejně jako Jana Pavla II.  Ano, někomu může vadit katolický aktivismus autorky, jinému musí vrtat hlavou, jak může někdo vzít skutečně za bernou minci fakt, že biologické danosti nic neznamenají a dají se zrušit. Jenže jedna věc je se akademicky dohadovat, druhá do slova a do písmene řezat do živého. Bylo příjemné slyšet od dr. Fifkové, že s každým dalším případem-příběhem se znovu obává, aby něco nezanedbala, nepřehlédla nebo nepodcenila. 

Čím víc máme svobody, tím víc prý pronásledujeme marginálnější společenské nespravedlnosti. Je to asi logické a proč ne. Je to určitý civilizační komfort. K tomu komfortu vedla nějaká cesta - často taková, na kterou nejsme dnes úplně pyšní. Napravovat chyby a mít ohledy na co nejvíc stran je krásný lidský program. Proč je přitom ale třeba upadat do sektářských mantinelů a revolucí, které do porcelánu civilizace chtějí vypustit své slony, ať to stojí, co to stojí?

 

 

 

 

Další články

Svět v obrazech čili Orbis Sensualium Pictus, legendární encyklopedie Jana Ámose Komenského, vychází opět po letech, kdy byla rozebrána. Vydání obsahuje původní latinské texty a je doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání.
Ukázky

Co takhle nahradit na chvíli google Komenským?

Svět v obrazech čili Orbis Sensualium Pictus, legendární encyklopedie Jana Ámose Komenského, vychází opět po letech, kdy byla rozebrána. Vydání obsahuje původní latinské texty a je doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání.
 | nakl. Machart
Thomas Nagel (1937) je americký filosof, profesor na New York University. Vystudoval na Oxfordu a Harvardu. Zabývá se především filosofií mysli, politickou filosofií a etikou. V oblasti filosofie mysli je znám svou polemikou s neodarwinistickým redukcionismem. Proti darwinistickým koncepcím hájí i náboženství, ač je sám ateistou.
Ukázky

Vysvětlí přírodní vědy existenci vědomí - nebo je to ještě nějak jinak?

Thomas Nagel (1937) je americký filosof, profesor na New York University. Vystudoval na Oxfordu a Harvardu. Zabývá se především filosofií mysli, politickou filosofií a etikou. V oblasti filosofie mysli je znám svou polemikou s neodarwinistickým redukcionismem. Proti darwinistickým koncepcím hájí i náboženství, ač je sám ateistou.
 | nakl. Dauphin
"Každý by měl vědět, že je středem svého vlastního světa. Ne pouze obíhat kolem někoho jiného. Ne odrážet světlo cizí či čekat na odraz světla vlastního. Být si za všech okolností vědom svého vlastního zdroje. Podívej se na oblohu. To, co funguje ve velkém světě nad našimi hlavami, může posloužit jako obraz toho, jak to funguje ve vztazích mezi lidmi." Vratislav Hlásek
Ukázky

Co je dospělost a jak fungují její pilíře?

"Každý by měl vědět, že je středem svého vlastního světa. Ne pouze obíhat kolem někoho jiného. Ne odrážet světlo cizí či čekat na odraz světla vlastního. Být si za všech okolností vědom svého vlastního zdroje. Podívej se na oblohu. To, co funguje ve velkém světě nad našimi hlavami, může posloužit jako obraz toho, jak to funguje ve vztazích mezi lidmi." Vratislav Hlásek