Jean-Michel Guenassia: Vysněný život Ernesta G

Po Klubu nenapravitelných optimistů, který se u nás velmi rychle stal bestsellerem, se netrpělivě čekalo na další román Jeana-Michela Guenassii. Čekání je u konce. Hrdinou příběhu je Josef Kaplan, kterého sledujeme od studií v Praze, přes Paříž a Alžír až po jeho angažmá v socialistickém Československu. S mírnou nadsázkou lze říct, že po Skleněném pokoji Simona Mawera tu máme další román, který popisuje naše nedávné dějiny zahraniční optikou (ale takových knih v posledních letech vyšlo víc, třeba HHhH, Mnichovský přízrak nebo Zmrzlinář). V čem je tedy Vysněný život Ernesta G. nejvíc zajímavý? V první řadě tím, že nevypráví o dějinách, ale o lidech. Guenassia opět přednesl pestrou paletu příběhů a lidských osudů a utkává bohaté předivo přátelských a milostných vztahů. Zevrubně se věnuje otázkám politickým a společenským a obohacující francouzskou optikou nahlíží každodenní život v komunistickém Československu.

Jonas Jonasson: Analfabetka, která uměla počítat

Když vyšel Stoletý stařík, prvotina Jonase Jonassona, spustila se vichřice. Kniha slavila mimořádný úspěch, desetitisíce čtenářů se bavilo příběhy Alana Karlassona. Analfabetka, která uměla počítat je druhý Jonassoův román a po nebývale vysoce nasazené laťce jsou na ni samozřejmě kladeny vysoké nároky. A o čem vypráví?  Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. O dobrou zábavu bude i tentokrát postaráno.

Ruta Sepetys: Potrhaná křídla

Podobně jako v případě Jonase Jonassona je i tato kniha druhým románem úspěšné debutantky. Tou prvotinou byla kniha V šedých tónech, která vyšla vloni a podle mého názoru to byla jedna z nejzajímavějších knih, která v té době vyšla. Věřím tomu, že svůj talent potvrdila i v Potrhaných křídlech, které právě vyšly. Dostaneme se do New Orleans padesátých let – zábava, saxofony, intriky i černá ruka mafie. Josie Moraineová přišla do města „velké pohody“ s matkou. S matkou, která jí slibovala panenku, když bude hodná, ale nikdy si na to pak nevzpomněla, s matkou, která byla prostitutkou a milovala drahé šperky, s matkou, která se o ni neuměla a možná ani nechtěla postarat. Josie se ale dokázala postavit na vlastní nohy a má hlavu plnou snů. Dokáže si je však splnit? To se dozvíte, když si knihu přečtete.

Fredrik Backman: Muž jménem Ove

Oveho byste za souseda mít nechtěli. Táhne mu na šedesát a je to největší vztekloun široko daleko. Těžce nese, že už není předsedou družstva, což mu nezabrání v tom peskovat své sousedy – je to samozvaný (nikým nevolený) strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí – začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Švédský bestseller Muž jménem Ove je přesně ta kniha, po které vám zůstane úsměv na tváři a hezky v duši.

Jussi Adler Olsen: Washingtonský dekret

Jussi Adler Olsena jsem si nechal na konec, jako příslovečnou třešničku na dortu. Tohoto charismatického Dána mám delší dobu upřímně rád a těší mě, že počet jeho českých fanoušků přibývá a přibývá. Zatím jsme ho mohli znát jako autora detektivní série z Oddělení Q, ale ještě před toutou sérií napsal Jussi Adler Olsen tři jiné romány. Washingtonský dekret je jedním z nich. Demokratický guvernér Bruce Jansen právě vyhrál s velkým náskokem americké prezidentské volby. Oslava vítězství je však pokažena atentátem, při němž umírá jeho manželka. Kdo stojí v pozadí tragédie? Je vrahem opravdu místní podivín, nebo nitky sahají dál? Po Jansenově nástupu do úřadu prezidenta se Spojené státy rázem ocitají v situaci, kdy nový prezident udělá cokoliv, aby změnil americkou společnost — okamžitě a za jakoukoliv cenu. Schválí kontroverzní dekret, který ruší ústavní práva amerických občanů. Vzhůru nohama je celá americká společnost a vír událostí smete i členku Jansenova volebního štábu Doggie.