Co to znamená "být čistý"?
Topi Pigula
„Jen tichý hukot nad našimi hlavamise rozezněl zhruba týden po Explozích; tehdy bylo těžké uchovat si ponětí o čase. Obloha se krabatila temnou hradbou zčernalých mraků, vzduch zhoustl popelem a prachem.“ Tak vypadá svět po jaderné apokaplyse, kterou vyvolali nikoliv nepřátelé proti sobě, národ proti národu, náboženství proti náboženství, ale ti, kdož se rozhodli být vyvolení, proti zbytku světa. Byl postaven Dóm, do něj se nastěhovali ti, kdož měli to štěstí, že patřili k Čistým, a ostatní ať vezme čert. Nebo radiace. Lidé, jež zůstali venku, se během Explozí připekli, nebo lépe řečeno splynuli s tím, čeho se právě dotýkali. Matky objímající děti je náhle měly vrostlé do těl, lidská těla se leskla roztaveným plastem, kovem i sklem a přežití nabylo ryze Darwinovských podob. Přežívají jen nejsilnější. Pressiin dědeček měl v krku větrák a ona sama měla místo dlaně plastovou panenku. V okamžiku exploze ji prostě držela v ruce. Všichni byli postižení a podle toho se poznávali. Oni, tedy ti, kteří neznali prostředí Dómu, kde sídlili Čistí. Nepostižení, žijící, nikoliv jen přežívající. V Dómu je kontrolovaná atmosféra, venku neustále poletuje popel, v Dómu jsou všichni geneticky dále vylepšováni k vyšší rychlosti, výkonnosti i síle, venku hrozí pod zemí žijící prašivci a další zmutovaná stvoření ohrožující na životě kohokoli. Svět není čím býval. Ale je tu poselství z Dómu. Víme, že jste tady, naši bratři a sestry. Jednoho dne vyjdeme z Dómu, abychom se k vám připojili a žili spolu v míru. Prozatím na vás budeme s láskou v srdci zpovzdálí dohlížet. Dóm kontroluje svět venku, má tam své vojáky a umí svým vojákům a vrahům vpravit do očí kamery, aby viděl to, co vidí jeho oběti. Nelze nevzpomenout na Orwelova Velkého bratra. Jako vylepšení mohou mít lidé v hlavě „budík“, jenž lze na dálku odpálit. Po dovršení šestnáctého roku je nutné se v Dómu přihlásit a doufat, že bude člověk uznán životaschopným. V opačném případě...
Samotný příběh je docela jednoduchý. Klaďas Čistý, vlastním jménem Patridge, uteče z Dómu, aby našel svou snad žijící matku, zatímco otec je vrchní projektant Apokalypsy. Venku je odvážná Pressia, jež právě dovršila šestnáct let a nešla se do Dómu přihlásit. Zato pomáhá Čistému přežít a najít jeho matku. Nesmí chybět láska a absurdně zamotané, tedy velmi nepravděpodobné rodinné vztahy. Do toho trocha hororu a bizarností, jakou je například El Capitan, jenž má na zádech přirostlého svého dementního bratra. Dobro a zlo je rozdělené podle očekávání. Clare Clark ve své recenzi publikované v New York Times výstižně praví, že jde o „staromódní dobrodružný příběh, který sviští po svižným tempem.“ Dodejme, že šokuje kulisami a je příjemný svou dějovou nenásilností a děj vlastně moc nepřekvapí. Patridge prchne z Dómu větracím systémem a čtenář odkojený Hollywoodem si bezproblémů dokáže představit lopatky obrovských větráků. „Jejich lopatky ho klidně můžou rozsekat na kousky, rozkouskovat jako meloun.“ Jenže Čistý je jen prvním dílem trilogie, která se může ještě dost zamotat. Reálie dost připomínají postapokalyptické vize, podobné lze nalézt v mnoha knihách, od Stalkera bratrů Strugackých přes Kukly Johna Wyndhama. Vyznavači filmové kultury v ní mohou vidět krajinu Pošťáka s Kevinem Costnerem nebo Knihu přežití /The Book of Eli/ s Denzelem Washingtonem. Na druhou stranu děj má spád a Julianna Baggott nutí čtenáře svým skvělým vypravěčským stylem číst dál. Dá se předem odhadnout, že Čistého budete považovat buď za knihu naprosto strhující, nebo ji odložíte nedočtenou. Hodnocení serveru googreads.com ukazuje spíše na první možnost. Na stupnici od jedné do pěti (pětka je nejlepší) dostala jedničku, tedy totální propadák, od pouhých 3% čtenářů, zatímco pětku (naprosto famózní) od 26% čtenářů. Dvojku (silný podprůměr) udělilo 7 %, zatímco čtyřku (silný nadprůměr) 37%.
Dovolím si osobní poznámku nakonec. Knihy tohoto žánru nemám moc rád, takže jsem neočekával nic uchvacujícího. Ale dal jsem jí šanci... a s překvapením jsem zjistil, že najednou na googreads.com klikám na čtyřku. Čistý překvapil v tom nejlepším slova smyslu.
Topi Pigula
Další články
Tady není žádný farní úřad!
Na řadě je Max (recenze)
