Autorka knihy Dárce, Američanka Lois Lowryová, má prý talent zabývat se složitými tématy a popsat je dospívajícím.Nevím, jak v jiných knihách, ale v Dárci se jí to povedlo.
Kniha nás odtransportuje do společnosti budoucnosti, ze které několik generací sociálního inženýrství,  vymýtilo veškerý společenský "bordel".  Tak především: žádná agresivita, žádná kriminalita, žádné neuctivé chování. V rámci zrušení rozdílů mezi lidmi byla lidem dokonce odstraněna schopnost vidět barvy. Není sníh, přírodě se zatrhly vylomeniny, kopce se odkopaly a doliny se zavezly. Všechno to je už několik generací samozřejmostí. Kdyby se přece jen našel někdo, kdo by vyrušoval, bude ze společenství „vyřazen“, což je jen eufemismus, jak čtenář brzy pozná.  Potřeby společenství obstarává Rada, která je volená a snaží se udržovat status quo. Ví o lidech všechno, díky 24- hodinovému sledování, poznatky pečlivě vyhodnocuje a pak se snaží každému připravit šťastný život. Devítiletí dostanou kolo ještě hromadně, ale dvanáctiletí jsou už přiřazeni do různých zaměstnání podle toho, jak se do té doby projevovali. Někteří budou dělníci, jiní ošetřovatelé, někteří učitelé, jiné pak budou rodičky společenství. Vlastně to hodně připomíná včelí společenství, 100% zorganizovaný úl, nad kterým se ale vznáší sterilita a bezcitný chlad Spalovače mrtvol.  Životní partner je vám přidělen, dítě je vám přiděleno (do páru max. dvě, jeden chlapec, jedna dívka), práce neschopní staří lidé jsou odsunuti do pečovatelských domovů a v jednu chvíli „vyřazeni“.

Do takové konstalace se dvanáctiletý Jonas dozví, že nebude ani údržbář ani pečovatel, ale že byl vyvolený Radou jako budoucí příjemce paměti.  V tomhle, o emoce ořezaném společenství, musí totiž existovat jeden, který nese za ostatní vzpomínky. Na sníh, na barvy, na lásku (ano, to jsem zapomněl říct – když s vámi začnou cvičit pudy, společenství vás chápavě pohladí po vlasech a od toho dne berete každé ráno pilulku.), na přátelskou atmosféru…Je zřejmé, že není jednoduché být takovým Příjemcem a že ani Dárcova práce není nic snadného. Co to asi s Jonasem udělá, až se podívá za zrcadlo? 

Už se překládá další Lowryové kniha - Spočítej hvězdy. Zavede čtenáře do Dánska v době druhé světové války. Dvě kamarádky Annemarie a Ellen si zatím válku nijak neuvědomují, pociťují ji snad jen v tom, že už se v obchodech nedá koupit tolik věcí, zvláště jejich oblíbených sladkostí. Válečné hrůzy však náhle a brutálně vtrhnou do jejich života, když Němci začnou v okupovaném Dánsku pronásledovat Židy. Ellen je totiž Židovka a a ocitá se v ohrožení života. Annemariiny rodiče se rozhodnou malou kamarádku své dcery zachránit...
Román strhujícím způsobem připomíná hrdinství dánských občanů, kteří zachránili přes 7000 židovských obyvatel království tím, že je převezli přes moře do neutrálního Švédska.