Jednou z knih Velkého knižního čtvrtku, na kterou se hodně těším je Moje pařížská revoluce Andrey Sedláčkové. To jméno jste už patrně někde slyšeli: Andrea Sedláčková je česká režisérka - točí jak dokumentární, tak hrané filmy. Poslední, který proběhl v našich kinech teprve nedávno, se jmenoval Fair Play a vyprávěl o dopingu ve vrcholové československé atletice.

Andrea Sedláčková se narodila v roce 1967, byť na to tedy rozhodně nevypadá. Studovala scénáristiku, ale v září 1989 se odhodlala emigrovat do Francie. Bylo to krátce po své zkušenosti s komunistickou policií: Na jaře roku 1987 podepsala petici Několik vět a následně byla pozvána k výslechu. Po této zkušenosti si řekla, že v tomto systému žít nebude. Ve Francii našla prostředí spřízněných duší a po roce se přihlásila na na filmovou školu - na katedru střihu.

Dnes se může pochlubit jedenácti filmy, které režírovala a jedním, ke kterému napsala i scénář (již zmíněný film Fair Play). Poprvé ale Sedláčková přichází s knihou, která doplní některá bílá místa naší nedávné historie.