Tady, v ČSSR, byl za komančů nejčastěji skladník, ve volném čase šachista, ale také ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a v Jazzové sekci, pro kterou připravil mimo jiné překlad Queneaových Stylistických cvičení. Kdo by si nepamatoval po roce 1989 jeho vynikající slovník nespisovné češtiny Šmírbuch jazyka českého. Překládal také Viana a Becketta (český překlad Čekání na Godota je jeho práce). Jeho zatím nejúspěšnější kniha, která se v Itálii podle novin La Stampa stala v roce 2007 Knihou roku, je Europeana - stručné dějiny dvacátého století. Před nedávnem z ní útržky kongeniálně zhudebnila česká skupina Skrytý půvab byrokracie (viz. audio). Jeho, zatím poslední kniha Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem se zabývá dějinami utopií a to pěkně zgruntu. Od Homéra, k církevním otcům, od osvícenectví k utopiím 19. století. Jako vždycky jazykově brilantní a ve vzájemně pospojovaných souvislostech inspirativní.

A ještě: kdo si myslíte, že napsal Pojednání o případném pití vína? Myslíte, že to byl nějaký Francois Rebelais ze šestnáctého století? Tak ten teď má taky Státní cenu.