Forma, jakou lze audioknize dát, je pro její posluchačské přijetí klíčová. Plnohodnotná dramatizace s mnoha herci sice působí živě a vtáhne lépe do děje, často však nahrávku ochudí o vypravěčův specifický styl vyprávění nebo glosy, které dialogy postav prostě zachytit nemohou. Klasická četba, zpravidla jednoho herce, nabízí sice často kompletní text bez krácení, čímž se nejvíce blíží pocitu čtení tištěné knihy, na někoho však může působit monotónně. Kompromisem se zdá být dramatizovaná četba. Příběhem provází vypravěč, ovšem důležité scény jsou více či méně zdramatizované za využití dalších herců a zpravidla i doprovodných ruchů. Četba pak působí více výpravně. To byla cesta, kterou se vydal Zaklínač: Poslední přání. Tympanum však pro svou četbu zvolilo jediného vypravěče a je otázkou, zda se v porovnání s předchůdcem nebudou posluchači cítit o dramatické prvky ochuzeni.

Příběhem Bouřkové sezóny provází hlas Martina Fingera, který pro Tympanum už dříve načetl audioknihu Michal přes noc. Ačkoliv zůstává pro většinu posluchačů zatím neznámým interpretem, není třeba se v tomto ohledu bát výsledku. Martin Finger dokáže vést příběh jistě a bez zaváhání, snaží se také pomocí změn intonace rozlišit jednotlivé postavy. Když je to třeba, plynule mění tempo vyprávění, čímž dělá drobný krok směrem k větší dramatičnosti. Hudební motivy, které občas četbu doprovázejí a dodávají jí patřičnou atmosféru majestátnosti a tajemna, se tradičně soustředí jen na předěly mezi jednotlivými kapitolami. Nosným prvkem audioknihy ale vždy zůstává interpret a Martin Finger v tomto případě naštěstí nenechává příliš prostoru ke kritice.

Co se však příběhu týče, nejde o zcela kompaktní celek. Kouzlo Sapkowského se tu projevuje zejména ve schopnosti poutavě vyprávět o čemkoliv, což ovšem nevyrovná slabší nosné téma. Román působí spíše jako sled povídek, více či méně slepených dohromady a provázaných nepříliš přesvědčivou ústřední dějovou linkou, točící se kolem Geraltových ukradených mečů. Občas může mít posluchač pocit, že autor psal víc pro sebe, možná spíše z radosti, že se může ke svému hrdinovi vrátit, než z pocitu, že má propracovaný příběh, kterým chce završit podařenou ságu jako pověstnou třešničkou na dortu. Povídky jdou Sapkowskému zkrátka o něco lépe než delší romány. Věrné fanoušky ale jistě potěší, že se můžou do světa zaklínačů, čarodějů a různých nestvůr spolu s Geraltem ponořit ještě jednou.

Co tedy říci na závěr? Podle toho, jaký ohlas vyvolala dramatizovaná podoba Zaklínače, se zdá, že toto téma má mnoho příznivců i u posluchačů audioknih. Poslední přání díky své nákladné dramatizaci zanechalo u fanoušků takovou stopu, že na Bouřkovou sezónu zbyla těžká pozice. Zpracování je profesionální, i když ne tak nezapomenutelné, což platí i pro samotný příběh. Nechme se překvapit, jak úvodní díl plánované audioknižní série se Zaklínačem v této podobě uspěje. Nastavenou laťku má totiž možná až příliš vysoko.

Tomáš Macháček, převzato z www.naposlech.cz