Poetická próza TinglTangl

Richard

Měl jsem ji půjčenou. Pár minut jsem ji držel v ruce, prolistoval ji, začetl se namátkově do několika řádků a hned mi bylo jasné, že se jedná o můj "cup of tea" ... to podstatné je zde odděleno od nepodstatného ... moderní rychlé žití v ní dostává na frak ... zpomal ... a nezapomeň se zasmát. Formou připomíná poezii, občas více, občas méně ... i obsahem povídek. Já bych ale o knize TinglTangl mluvil (navzdory formě) spíše jako o próze. O próze, která je napsaná nejen pro nás čtivce, ale i pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nečtou vůbec. Dobrej tah - tohle zvládnete. Krátké řádky, setkal jsem se s nimi u prózy poprvé, se čtou svižně. Přemýšlel jsem "Jakoby ty povídky byly psány v poznámkách". Ale nic mi v nich nechybělo. Zvláštní. Nejkratší povídka o pavoucích, kteří si dávají spicha na stropě pokoje, mě o tom plně přesvědčila. Vím o čem to je. Poznal jsem tam i své přátele, kolegy, sousedy, i vás. Síla okamžiku při pohledu skrz začouzenou výlohy Imperialu, jako by byla (s citem) napěchována v těch "poznámkách" ... a o to je silnější ...Chtěl jsem si ji šetřit. Každý den jednu povídku. Nešlo to. Namátkově, na přeskáčku (tak by se podle mého měla -mohla- číst), jsem ji přelouskal za pár dnů. Možná jsem i nějakou tu stránku vynechal, ale nevadí ... Teď ve mně TinglTangl uzraje, pak o ní napíšu Ježíškovi ... a od vánoc do ní budu nahlížet ... už pořád - a takových knih moc není!