Ze zrcadla na mě hleděla tvář mrtvoly...

Zacheus

Těmito slovy téměř končí tato kniha. Příběh jednoho města vymazaného z mapy, příběh člověka, dítěte, které se stalo nechtěně dospělým, příběh o vztahu otce a syna v nepředstavitelných poměrech vyhlazování židů. Na stovce stránek na kost obnaženého příběhu člověk nachází to, co mu není neznámé, obzvlášť poté, co přečetl třeba Glazarovu "Treblinku". Chvíle, kdy člověk spolu s autorem pochybuje sám o sobě a o všech kolem sebe. Jestliže se to tak dá napsat, je to syrové, čtivé, žádné slovo neschází ani nepřebývá. je to kniha, jejíž četba by neměla být "povinnou", ale naopak dobrovolnou samozřejmostí pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o utrpení člověka a nebojí se nacházet další otázky sami v sobě. Pro autora muselo být obrovským utrpením něco takového napsat a vracet se k vlastním zážitkům, nenávidět sama sebe za své jednání v době, kdy ho nemohl naprosto nijak ovlivnit. Z četby, která trvala jeden den, si odnáším neuvěřitelně silné zážitky a myšlenky, s nimiž nebude jednoduché se vyrovnávat. Je to "Malá VELKÁ kniha", kterou stavím na roveň tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl.