RECENZE: Románová freska Krev a mlíko nositele Nobelovy ceny fascinuje i vyvolává diskusi

František Cinger ,novinky.cz

(...) Mo Jen neobyčejně obrazným jazykem vypráví příběhy několika generací, kdy je každá z postav poznamenána osobitým zrozením a dobou, v níž žila. Autor třinácti románů a stovky povídek dává nahlédnout do života lidí, jejichž světem je nějakých osm kilometrů kolem rodné vesnice, a dokazuje, že není vždy třeba cestovat kolem zeměkoule, aby člověk prožil drama. (...) Není divu, že právě švédští akademici ocenili jeho „halucinační realismus, v němž se snoubí lidové vyprávění, historie a současnost“. I když Sto roků samoty četl až v roce 1986, pět let poté, co vydal první dvě novely, hodně na něho Márquez zapůsobil.

3.12.2013