Vítr vál čím dál silněji. Než se zajíček Martin nadál, byla z větru vichřice. Kolem hlavy mu začaly kroužit nejen listy a větvičky, vichr mu sebral i čepici.
„To je malér,“ lamentovali všichni. „Bez vody se neobejdou nejen zvířátka, ale ani rostliny,“ mudrovali kamarádi cestou skoro suchým korytem potoka. Byli tak zabraní do debaty, že málem narazili do hráze z kmenů a větví.