Hawking ve své poslední publikované knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě.
Po úspěšných výpravách do tajů fyziky se autor tentokrát věnuje samotnému jádru fungování světa. Perpetuum mobile odhaluje termodynamiku jako univerzální jazyk přírody, který spojuje fyziku, chemii, biologii i osud vesmíru.
Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření.
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
V celé matematice pravděpodobně neexistuje důležitější pojem, než je funkce. Descartes v 17. století objevil, že lze převést matematickou rovnici na obrázek a sledovat, jak se graf mění s různými vstupními parametry.
Proč plyne čas pomaleji, když cestujete rychle? Může být prostor skutečně zakřivený? Jak se můžete dostat ke hvězdě vzdálené čtyři světelné roky za pouhé tři roky? Opravdu se rychle pohybující se objekty zkracují a těžknou?
