Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátk
„Kultura“, „styl“, „forma“, „obraz“, „médium“, „kontext“ nebo „materiál“ jsou pojmy, s kterými běžně operujeme, když přemýšlíme o minulých i současných uměleckých dílech.
Umění se dá najít na nečekaných místech. Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.
V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Dlouho postrádaná monografie o největším a současně jakoby nejkontroverznějším českém divadelním režisérovi Karlu Hugo Hilarovi (1885–1935) vychází z nejžhavější problematiky jeho šéfování ve Vinohradském divadle a v činohře Národního divadla.
K dějinám každého národa patří i historie jeho zábavního umění, jeho kultury. Kniha, kterou nyní držíte v rukou, připomíná dvacet zajímavostí z české kultury a historie zábavního umění a ještě daleko více osobností.
Soubor textů Umění bez daně. Umění v éře planetární občanské války českým čtenářkám a čtenářům poprvé v ucelenějším souboru představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl.
Kniha betonová zahrada vznikla u příležitosti stejnojmenné výstavy Jakuba Janovského v Alšově jihočeské galerii v roce 2022 a představuje jeho díla v širším monografickém záběru.
