Výsledek pro: Dějiny psychologie

Psychologie citlivě reaguje na předmět svého vědeckého zkoumání, kterým je lidská mysl a její proměny v prudce se vyvíjejícím světě.

Velmi čtivě napsané vyprávění o historii psychologie.

Publikace přináší poměrně rozsáhlé pojednání o vývojové etapě utváření filosofických a empirických základů psychologie v dobách, kdy psychologie ještě nebyla samostatnou vědou.

Druhé, přepracované vydání knihy Malé dějiny české a středoevropské psychologie je určeno zejména studentům psychologie a zájemcům o tento vědní obor.

V přehledové historické studii se autor pokouší zmapovat české a slovenské psychologické bádání v oblasti psychologického myšlení o osobnosti v širokém časovém rozpětí a kulturněhistorickém kontextu.

Rozmanitost edukačních systémů a přístupů ke vzdělávání je zrcadlem existence mnoha filozofických nazírání, která jsou východisky pro výběr obsahu učiva, způsobů jeho osvojování, ale i pro postoje a vztahy v edukačním procesu.

Unikátní projekt si dal za cíl vyzpovídat formou rozhovorů významné osobnosti české psychologie, které tento obor od poloviny 20. století etablovaly, a získané informace zasadit do širšího oborového rámce.

Kniha přináší nejen unikátní, živě líčené, a přitom obsahově nabité paměti výrazné osobnosti světové psychologie, ale podává i široký vhled do dějin celého oboru ve 20. století.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.

Americká psycholožka Lauren Slater nás ve své knize na pomezí odborného a beletristického textu seznamuje se zásadními psychologickými experimenty 20. století. Snaží se vystihnout osobnost jednotlivých badatelů.

Promluvy mistra Osho doslova zázračně otevírají cestu k objevení sebe sama. Tato kniha je zaměřena především na rozvíjení spontánnosti, na zbavování se zaběhlých stereotypů v jednání a na objevování vlastní přirozenosti.

Z této knihy se dozvíme, co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů. Jde o podstatu nás samých, o naše předky, o celý náš minulý vývoj a o naši budoucnost – vlastně především o tu.

K tématům, o nichž v této knize pojednávají teoretici z různých oboru, patří:

Jediný způsob, jak žít v pravdě, je být v přítomnosti. To ovšem znamená oprostit se od svých nereálných představ a domněnek o tom, že by něco mohlo nebo mělo „být jinak“ – ať už se to týká toho, co bylo, co je nebo co bude.

Předkládané číslo revue Paměť a dějiny se zabývá událostmi druhé světové války a klíčovým rokem 1938, během něhož přípravy ke světovému konfliktu vrcholily.

Často si myslíme, že ti druzí a vnější podmínky definují naše naděje na dosažení životního úspěchu a pocitu naplnění. Ve skutečnosti se náš největší nepřítel skrývá uvnitř nás: naše ego. Na počátku naší dráhy nás brzdí v učení a rozvíjení talentu.

Jak se mohl bývalý rakouský desátník bavorské armády, který zjevně neměl cit pro vedení ani strategii boje, stát vůdcem jedné z nejcivilizovanějších zemí světa a přeměnit ji na noční můru pro celý svět?

Psychopatů – tedy správně lidí trpících disociální poruchou osobnosti – je ve společnosti odjakživa vždy stabilní procento.

Obrovský počet dětí na celém světě vyrůstá bez otce. Luigi Zoja zkoumá příčiny tohoto jevu a vysvětluje jeho podíl na sociálních a psychologických problémech lidstva.