Výsledek pro: Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů

Kniha má svůj základ v přednáškách o úvodu do filosofie, které autor pronesl na Pedagogické fakultě a Filosofické fakultě UK.

Kniha (slovník) je určená všem čtenářům, kteří mají zájem o analytickou filozofii.

Slovník ve svém druhém, podstatně prohloubeném a rozšířeném vydání obráží základní pohyby současného myšlení a vytváří skutečnou filosofickou encyklopedii.

Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897–1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů.

Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů.

Tato kniha je završením autorova dlouhodobého zájmu o vznik a vývoj české a slovenské environmentálně zaměřené filosofie.

George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.

Smyslem knihy je přispět k nahlédnutí do podstaty, vnitřní složitosti a vzájemného propojení vybraných podstatných filozofických disciplín (oborů, odvětví, oblastí, složek), směrů, paradigmat, jednotlivých postojů a pozic filozofie jako celku.

Kapitoly z ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky.

Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.

Kniha sleduje vývoj filosofického myšlení o člověku po Immanuelu Kantovi, s nímž je nejčastěji spojován zrod filosofické antropologie jako samostatné filosofické disciplíny.

Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.

Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918.

Soubor sedmi statí věnovaných třem autorům 4. až 12. křesťanského století, s hlavním zaměřením k tématům času a řeči.

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody.

Nejpozději počátkem šedesátých let 17. století dospěl Komenský ve svých pansofických snahách k myšlence sestavit výkladový slovník, který by přinášel definice všech důležitých pojmů z oblasti vědění.

Výklad duchovní stezky kašmírského šivaismu podávané na základě osobní zkušenosti autora, který má i duchovní spojení s mistrem Nitjánandou. Kniha obsahuje dva ze základních spisů této advaity, jejímž cílem je poznání našeho pravého Já a vysvobození...

Kniha se zabývá deviací v sociologickém slova smyslu. Proč se lidé chovají jinak, než se od nich očekává, a jaké to má příčiny? Co je normální? Co je skutečně přestupek a co zločin? Jak se může společnost bránit a jak má delikventy trestat?

Joseph Ratzinger (dnes papež Benedikt XVI.) pojednává v této teologické práci o duši, smrti, očistci, vzkříšení, věčném životě a obnově kosmu na základě hluboké analýzy Starého i Nového zákona a především bohaté křesťanské tradice.