Výsledek pro: Poslední žid

V roce 1492 je Španělsko ovládáno inkvizicí. Její útok proti židovskému obyvatelstvu dosahuje rozměrů holocaustu. Statisíce židů jsou vyhnány ze svých domovů. Třináctiletý chlapec je svědkem smrti svého otce a bratra, ale raději, než by zapřel víru,

Pravdivý příběh muže, jehož myšlenky zásadně ovlivnily mezinárodní Úmluvu o právech dítěte.

Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli.

Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.

Příběh pohnuté historie naší země nahlížený dětskýma očima by si měl přečíst každý, aby byl napříště schopen zabránit chybám, které společnost směřují k nezvratné katastrofě.

Autorka píše o svých prožitcích ve vyhlazovacích táborech, popisuje také svůj boj o život ve varšavském ghettu. Její popis je natolik autentický, jako byste poslouchali vyprávění blízké osoby. Ukazuje život prostých lidí a pravou tvář války.

Tajemný příběh z Portugalska 16. století. Začíná rok 1506. Ulicemi Lisabonu se šíří nedůvěra a strach. Uznávaný a mocný kabalista Abraham Zarko byl zavražděn, a co víc, po boku mrtvého ležela nahá dívka ...

Málokterá historická práce vyvolala v posledních letech takový zájem a tak živé reakce, a to jak mezi odbornou, tak laickou veřejností, jako kniha izraelského historika Šlomo Sanda.

Židovská ročenka na rok 5780 přináší na 168 stranách celkem deset textů.

Letošní Židovská ročenka se skládá z jedenácti textů.

Skutečný příběh československého Žida, který uprchl z tábora smrti. V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi.

Kniha je vynikající studií života a doby apoštola Pavla. Renomovaná americká historička velice přístupným a čtivým stylem navazuje na svá předchozí díla věnovaná sv. Augustinovi, Ježíši Kristu coby historické postavě a období raného křesťanství.

Závěrečný esej My, Židé z Dobrého přibližuje čtenáři postavení židovského autora, který žije v USA, ale nepíše ani anglicky, ani jidiš, protože jeho mateřským jazykem se stala jednou provždy polština.

Působivý příběh inspirovaný skutečnými událostmi z období strhujících dějinných změn v Československu.

Rozsáhlá monografie odborníků z pražské právnické fakulty pod vedením Jana Kuklíka a Reného Petráše se věnuje problému majetkových ztrát židovského obyvatelstva za druhé světové války a různým metodám odškodnění.

„Před večerem mám ghetto opustit dírou v plotě, pak si stáhnout pásku s Davidovou hvězdou a jít na vlakové nádraží. Při loučení mi Sonia nařizuje jít rychle, neohlížet se, ale já se otáčím a hned pochopím, před čím mě chtěla ochránit. Můj poslední obraz ghetta je budova ozdobená třinácti mrtvolami – toho dne pověsili celý Judenrat.“

Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor této knihy nás však přesvědčuje o opaku. Antisemitské předsudky, existující v Evropě po staletí, trvají dodnes.

Výkladu a popisu událostí druhé světové války bylo věnováno bezpočet knih. Přesto stále vznikají nové: pohled na více než osmdesát let staré události se neustále vyvíjí a názory se různí.

Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí.