(...) I když hlavním kulturním terénem, kam Límanova kniha čtenáře uvádí, zůstává Japonsko, přechází autor volně hranice místa a času: vrací se do Evropy, ba dokonce přímo do českého prostředí, ale uplatňuje i kanadskou zkušenost a znalosti indiánské či eskymácké mytologie. Hlavní pozornost věnuje ohledávání míst, jimž různé národy přisuzovaly hlubší duchovní obsahy spjaté často s představou dávno ztraceného ráje, nebo naopak projektované do podoby ideální budoucnosti.