(...) Lidé, se kterými se Saroyan prostřednictvím svých vzpomínek po letech setkává jsou pestrými střípky mozaiky - života na tomto světě. Jsou to lidé obyčejní, výjimeční, milí, protivní, vzdělaní, prostí. Každý z nich však v sobě nesl něco, co vedlo Saroyna k tomu, že okamžiky s nimi strávené převedl do lyrického jazyka spisovatele, který ve všech svých knihách psal především o člověku a jeho žití.