Povídky současného slovinského spisovatele, nakladatelského redaktora a vášnivého cestovatele Andreje Blatnika patří k tomu nejlepšímu, co vzniká v literaturách našich nejbližších sousedů. (...) Jednotlivé prozaické miniatury se bohužel občas nevyhnou zrádné zkratce či berličce, kterými si autor pomohl při vytváření zhuštěných působivých výpovědí, avšak které mohou působit jako klišé. (...) Pomineme-li tyto výtky, musíme uznat, že Blatnikovy povídky, prošpikované humorem jemným a nevtíravým, ale i syrovým, při němž tuhne krev v žilách, působí jako celek velmi zneklidňujícím dojmem, což je sympatické.

(...) Blatnik jednoduše popisuje věci, které jsou obtížně vyslovitelné, do nichž se nám nechce, a přesto jimi občas musíme projít. Jde především o nejrůznější krize partnerských vztahů. Někdy je shazuje prostřednictvím absurdní tragikomiky (povídka Mokré stěny), jindy je upřímnější a serióznější, nemilosrdně shromažďuje tiché, někdy nedořečené výčitky obou partnerů i s nadějí, kterou do nich vkládají (Možnost, Vlastně, Billie Holiday). Zároveň příliš neplýtvá emocemi, vše se odehrává v jakémsi napjatém bezvětří, což scénám ještě dodává na působivosti. (...) Nakladatelství se podařil cenný objev: doufejme, že brzy poznáme i další autorovy práce.