Ve znamení levobočka je román po všech stránkách pozoruhodný. V celku Nabokovovy tvorby zaujímá zvláštní místo, protože je to první román, který autor napsal v Americe (byť nikoli první, který napsal anglicky). Z větší části vznikl na přelomu let 1945 a 1946.

Druhý americký román Vladimira Nabokova, Bend Sinister, stojící v pozadí jeho velkých děl, jako jsou Lužinova obrana, Pozvání na popravu, Dar, Lolita, zazářil ve skvělém aktuálním překladu Pavla Dominika pod názvem Ve znamení levobočka.

(...) Nabokov má úžasný vhled, přesnější než Orwell a diferencovanější než Kafka, do fungování mohutné státní mašinerie, jejíž monumentální děsivost a odpudivost dokáže zachytit v miniaturních detailech. Právě ony vypovídají nejvíc. (...) Významnou funkci mají v románu četné literární aluze, citáty a především postava Hamleta. Právě on Nabokovovi slouží k rozšíření tématu násilí z politiky na jazyk, v tomto příkladu jazyk překladatele.

(...) Pasáže připomínající svými reálnými aluzemi literárně mnohem tuctovější líčení Orwellova či Koestlerova přiřazují však zároveň Nabokova už tradičně k linii moderního umění od Shakespeara přes Goetha a Joyce ke Kafkovi. Hluboké zakořenění Nabokovových textů v evropské tradici překračuje přitom běžnější podoby navazování na sémantické interpretace nejznámějších klasických děl a vytváření jejich parodických paralel a intertextových manipulací.