(...) Díky dochovanému rozsáhlému archivu Ottova nakladatelství mohla vzniknout hutná monografie, kterou - jak u nás bývá zvykem - už před více než šesti desítkami let napsal divadelní a literární historik Jaroslav Švehla. Přísně faktografické pojetí Švehlova výkladu s neskrývanou úctou k Ottovi sice vypovídá o době vzniku tohoto textu, avšak jeho síla tkví nejen v poctivě odvedené archivní práci, ale především v načrtnutí rozsáhlé kulturněhistorické fresky české společnosti a českého umění v době, kdy se konečně vyškrábaly ze své provinciálnosti a mohly v plné šíři a nádheře změřit síly s okolním světem.