Kniha vznikala třicet let a je považována za jeden z největších milostných románů světové literatury.

(...) Tím, co Milou Páně naopak radikálně odlišuje od zbytku Cohenovy tvorby, je vážnější až tragický důraz kladený na centrální „milostný experiment“. Rozverná dobrodružství židovských Junáků, nemilosrdná satira Společnosti národů, dusivá atmosféra pokrytecké Ženevy druhé poloviny třicátých let, luxusně neosobní prostředí mezinárodních hotelů, to vše díky stylové rozmanitosti díla upoutává čtenářovu pozornost a vytváří místy realistickou, místy burleskně nadsazenou, či naopak snově lyrickou mozaiku nedávné evropské minulosti. To hlavní je však přesným opakem této hravě barokní hýřivosti: On a ona. Sami ve zlaté kleci. Navždy.

Milá Páně, román Alberta Cohena, je velmi obsáhlý, až nemoderně dlouhý, zároveň však neobyčejně důmyslně vystavěný.

(...) Milá Páně, která údajně vznikala třicet let, v plné šíři předvádí Cohenovo mistrovství: oslnivou práci s jazykem, originální rytmus vyprávění, schopnost přecházet z jednoho stylu do druhého, okouzlovat čtenáře stále novými nápady, nacházet komiku u věcí, které na první pohled vůbec nejsou směšné, vršit protiklady a protimluvy, provokovat... Převod do jiného jazyka je nesnadný: o to víc je třeba ocenit práci překladatelek, a také redaktorky, která musela jejich práci scelit.