(...) Kouzlo a přitažlivost Závadova románu tkví v mnohém: je to chuť zakázaného ovoce při nakukování do cizích tajných zápisků, nostalgická připomínka časů, kdy se svět zdál opravdovější, velké milostné drama a přitom všem velmi současné prostředky a postupy, punc exotična i dojem dobře známé vlastní zkušenosti (přinejmenším pro české a slovenské čtenáře), nezbytná nadčasovost a množství symbolů. V Jadvižině polštáři se skrývá smutný příběh věčné lidské osamělosti, protože i když je postel společná, na polštáři toho druhého můžeme být jen hosté.