Velké dějiny zemí Koruny české IV.b

Po první části IV. dílu série Velké dějiny zemí Koruny české, ve které se autorka věnovala především monografiím Jana Lucemburského a Karla IV, se dostáváme i k další problematice. Je jen chválihodné, že prof. Bobková neopomněla zařadit do IV. dílu kapitoly o tehdejší společnosti (demografické poměry, jazyková příslušnost obyvatel České koruny, Židé, šlechta, církev, města, venkov) či o vzdělání a umění. Velmi užitečné je též závěrečné shrnutí vlády Lucemburků ve střední Evropě do počátku 15. století. Ke kladům publikace patří bezesporu čtivý sloh autorky. Ze suverénního stylu psaní je patrna odborná akribie Lenky Bobkové, jakož i její profesionální zanícení pro dané téma. Záslužný je i fakt, že historička neuzavírá svůj výklad pouze do hranic tehdejší Koruny, nýbrž často vystupuje i mimo ně. Pokud si to konkrétní doba, osobnost a událost žádají, informuje nás Bobková rovněž o dění ve Francii, Anglii, středomoří, severní Evropě a Skandinávii, nemluvě o střední Evropě v jejím širším smyslu. Pokud bych se měl zmínit o něčem, co mě v knize opravdu zaujalo, pak je to portét Václava IV., resp. kapitola o prvních zhruba 25 letech jeho vlády. Pisatelka v textu nezklouzává k laciným klišé o panovníkových špatných vlastnostech či alkoholismu, hodnotí panovníka střízlivě, s přihlédnutím k době, ve které vládnul i k lidem, s nimiž se musel během své vlády střetávat. Mezi řádky pak čteme sugestivní otázku: byl by jiný, schopnější a uvážlivější král s to ukočírovat situaci ve státě s větším přehledem, než Václav? Každý čtenář si na konci knihy zřejmě odpoví dle svého naturelu či ne/sympatií, které během četby k panovníkovi pojal. Závěrem třeba poznamenat, že díl IV.b nanejvýš vhodně doplňuje svazek předešlý a lze jej jen doporučit.