(...) Abychom dokázali vstoupit do textu, musíme se smířit s tím, že o Benátkách vlastně není. Benátky jsou zde přítomny jako materie, z níž esej vzniká. Jeho námětem je však usebrání. A také nezhojitelná vykořeněnost, která zvlášť u ruských exulantů prostupuje vším. (...) Esej Vodoznaky (anglicky 1989) je v kontextu Brodského prozaického díla textem ojedinělým. Jeho autor tentokrát nehledá souvislosti, návaznost, mimo sebe: pozoruje - dvojnásob vykořeněn - své prožitky v sobě a ve dvojím osamění se dobírá jakéhosi poznání, které však vzápětí stírá všudypřítomná voda.