(...) Autor si neklade za cíl prozkoumat lidskou duši a na konci nám o ní sdělit pravdu. Vybral si drobečkovou metodu, staví z dobře poznaných malých součástek, které o hlubinách duše sdělují to podstatné: konkrétní a prožitou pravdu. (...) Své vzpomínky se Rudolf Roden nesnaží formalizovat a chronologicky znásilňovat, klidně nechává první českou verzi svých "pamětí naruby". Je dobré, že o těchto zkušenostech dokáže vyprávět svižně, s vtipem, tedy jazykem moudrého starce, nikoli upovídaného hrdiny.