(...) Mohlo by se zdát, že po vylíčení dramatické doby války už půjde jen o sumář setkání s literáty, popisování půtek či objasňování vlastních postupů a další méně záživné peripetie. Reich-Ranicki ovšem dokáže i o těchto "oborových záležitostech" psát atraktivně. (...) Výborné a zábavné jsou jeho charakteristiky Heinricha Bölla, Bertolta Brechta, Güntera Grasse, Thomase Bernharda, Elliase Canettiho, Maxe Frische a dalších, stejně jako suchá konstatování animozit, které jeho kritiky vyvolávaly. (...) Reich-Ranicki ví hodně o ješitnosti tvůrců, o jejich touze po chvále, o zákonitostech tvorby. Zná slabosti umělců, ale umí jim přiznat velikost.

(...) Nehledě na čtivost a vypravěčské kvality je to, co Reich-Ranicki v knize líčí, univerzální, i když individuálně výlučný osud Středoevropana, zasahující historii Němců, Židů i Poláků, rozdělených dějinami a spojených kulturou.