(...) Soubor dvanácti krátkých próz Eriky Olahové (1957) rozhodně není četbou na dobrou noc. Strašidelná a duchařská vyprávění, látkami leckdy čerpající z romské mytologie, působí natolik věrohodně, že čtenáři neumožňují chlácholit se, že "je to jenom jako". Jdou na dřeň, k lidství v jeho krajních polohách. (...) Styl Eriky Olahové je prostý, přímočarý a vytříbený. Ač jde o prvotinu (vznikala v 90. letech), je napsaná s jistotou.