(...) Dušek umí svoji divadelní a hereckou dráhu reflektovat, dá se s ním mluvit takzvaně o všem, nezdráhá se zobecňovat, filozofovat. Čechová s Plzákem Duškovy celostnosti využívají a trochu na ni i spoléhají. Z mého hlediska - Divadlo Vizita s různými pauzami sleduji bezmála čtvrtstoletí - cítím, že to, co je u Duška stěžejní, jeho divadelní hledání, není u tazatelů znalostmi pokryto tak, jak by mělo. (...) V kontextu současné domácí produkce knižních interview je dialog s Duškem nadprůměrný, ale ještě by chtělo jej "obrábět".