Morušové impérium

(...) Scény z viktoriánského Londýna jsou geniálním pastišem Dickense střihnutého Thackerayem, portréty žen, které autor v románě vykresluje, zase připomenou plátna preraffaelitů nebo Tennysonovy básně, scény z orientálních bazarů a měst jsou takovou bizarní, skoro surreálnou koláží dobových historických pramenů, moderního bádání a Tisíce a jedné noci, scény z Ruska (část děje je totiž situována na Krym) zase každou větnou konstrukcí, každým obrazem upomínají velké ruské spisovatele 19. století. Philip Hensher prostě dokazuje jak svou sečtělost, tak to, že s četbou získanými znalostmi dokáže zacházet. (...) Toto je postmoderní historický román, který čteme nikoli pro jeho realističnost, nýbrž pro jeho aktuálnost - a aktuální je navýsost, jak se smutně potvrdilo onoho již zmiňovaného 11. září a od té doby prakticky každý den.