Hlavní nádraží (Alois Nebel 2)

Hlavní nádraží je podivné místo. Když víte, jak se dívat, můžete spatřit mnohem víc než jen zástupy tepající špinavý labyrint. Těžko se z něj odchází. Druhý díl příběhu Aloise Nebela se téměř celý odehrává právě zde. Krátce po Sametové revoluci, kdy se Nebel, čerstvě propuštěný z léčebny, vydává na Hlavní nádraží, které by měl každý od dráhy vidět na vlastní oči aspoň jednu za život.

(...) Autoři, které v komiksu i osobně potkáme, vybírají ze současného koloritu i z historie nádraží momenty, jež považují za příznačné či zajímavé, a z nich budují obraz svébytného, tajemného místa s působivou minulostí i svéráznými pravidly, obraz, který koření špetkou nereálna či nadreálna. Jakkoli se však titulní Hlavní nádraží tváří, že je i hlavním tématem knihy, ve skutečnosti je jím sám Nebel - jen on a jeho vnitřní svět. (...) Kresba je o něco osobitější než v prvním díle, Jaromír 99 je více svůj (jakkoli své učitele Franka Millera a Mikea Mignolu nezapírá, proč taky) - a to je dobře. (...) Navzdory drobným nedostatkům je Hlavní nádraží i celá nebelovská trilogie pozoruhodným fenoménem na našem knižním trhu, a osobitým dílem k tomu.