(...) Robert Sak systematicky strhává tato fučíkovská zjevení zpátky na zem, vrací jim jejich anekdotičnost, ne-li grotesknost. Hlavně proto je jeho "Život na vidrholci" sice materiálově bohatá, ale duchovně málo platná kniha. Nicméně věřím, že Fučík se dokáže silou své osobnosti prodrat tou nepřehlednou změtí historek ke čtenáři, který o něm dosud nic nevěděl. A ten si pak třeba po přečtení Sakovy monografie položí otázku: Kdo vlastně byl Bedřich Fučík?