(...) Je to příběh o trýznivé nedosažitelnosti absolutního štěstí, ale čtenář zde vyčte i skrytou kritiku věčně nespokojené mladé ženy, která přiznává, že nikoho nedokáže opravdu milovat, vzrušuje ji, když může ublížit, ponížit, pohybuje se na pokraji hysterie. Proč žít? Kde brát radost ze života? Jak se smířit s plynoucím časem? Tyto otázky zůstávají nezodpovězeny, o to jsou však naléhavější.