Prostredníctvom knihy Paměť století: Ibuse Masudži môžme nazrieť do sveta zvaného Japonsko, ktoré je pre nás stále vzdialené a záhadné, hocako by sme jedli na porceláně Mikasa a vozili sa v Tojotě.

(...) Rozbor Ibuseho díla nebude ve svém celku stravitelný pro širší čtenářskou obec, zaujmout může tam, kde autor hledá paralely k japonské "paměti století" v evropské kultuře, a poslední kapitolou, již tvoří překlady dvou Ibuseho povídek. (...) Límanovy úvahy se rozbíhají různými směry a do rozličných žánrů, někde je lze označit za esej, jinde se svým charakterem blíží vědecké práci. Právě v tom je ovšem Límanovo pojetí literární studie originální a inspirativní.