Profil autora
Roman JakobsonRoman Osipovič Jakobson (1896–1982) byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších filologů 20. století. V mládí patřil mezi umělce a teoretiky ruského futurismu, stál u zrodu Moskevského lingvistického kroužku a později OPOJAZu – společnosti pro studium básnického jazyka. Ve třicátých letech přednášel na brněnské univerzitě, odkud odešel až v souvislosti s okupací a pronásledováním Židů. Před holocaustem prchal přes Skandinávii, kde studoval lingvistické aspekty poruch dětské řeči. Od 40. let žil v USA, nejdříve v New Yorku, kde krátce spolupracoval s Claudem Lévi-Straussem, učil na Columbijské univerzitě. Od konce 40. let přednášel na Harvardské univerzitě. Zabýval se zvukovou analýzou řeči, poetikou, ruskou gramatikou. Jakobson získal celou řadu čestných doktorátů, aktivně pracoval pro slavistické kongresy, UNESCO, byl členem mezinárodních sémiotických a medievalistických společností.
Tomáš GlancGlanc Tomáš (*1969) - zabývá se ruskou kulturou, literární vědou, sémiotikou, otázkami intermediality v umění, ideologickými aspekty slavistiky, ediční prací. Vystudoval v Praze rusistiku a bohemistiku, zároveň navštěvoval přednášky v neoficiální Večerní škole bohemistiky. V té době založil časopis Volné sdružení českých rusistů (v období 1989–1995 vyšlo 10 čísel). Za diplomovou práci Autor a text v paralelní ruské kultuře 60.–80. let získal Cenu Josefa Hlávky. V letech 2000 – 2003 byl ředitelem Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK.
|