(...) Orientální dějiště většiny povídek umožňují autorce rozvinout smyslově bohaté, magické obrazy a silné látky (...) Navzdory nejednotnému místnímu i časovému zakotvení příběhů jde o cyklus pevně vystavěný. Sjednocuje ho soustavná meditace umění či krásy jako hranice mezi dvěma světy, jako zdroje autentické existence i ohrožení a zhouby. Tímto tématem i vybraným stylem (překlad Eva Schleissová) se kniha řadí k silné tradici světové literatury.