Přežívá nejsmutnější

Margaret Atwoodová patří ke spisovatelkám, které rády zkouší možnosti specifických literárních žánrů. Nevyhýbá se ani science fiction, což dokázala dnes již takřka klasickou feministickou dystopií Příběh služebnice, několika krátkými povídkami a naposledy románem Oryx and Crake. Je držitelkou prestižní Bookerovy ceny za román Slepý vrah, což ji spolu s úspěchem několika dalších románů vyneslo na pozici v současné době zřejmě kriticky nejvyzdvihovanější kanadské spisovatelky.

Pravděpodobně nejvýznamnější současná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová (1939) je také u nás již dobře známa a hojně vydávána. Z jejích jedenácti románů vyšlo česky zatím sedm...

(...) Stejně jako například v Huxleyho románu Konec civilizace nebo v Orwellově 1984 není ani v této dystopii nejpodstatnější vlastní příběh, ale spíše popis mechanismů společnosti, v níž se hrdinové pohybují. Síla tohoto žánru nespočívá v jednoduchém, ač obvykle dramatickém ději, nýbrž v rozpoznávání vzorů, z nichž se mohou stát společenské fenomény. (...) předkládá pohled do krvavých útrob globalizovaného světa, společnosti, která uvěřila iluzi o všespasitelnosti volného trhu, v níž soucit a solidarita odumírají již v zárodku - a to nejen proto, že oslabují šance na dosažení vyšších zisků, ale i proto, že už zkrátka do tohoto modelu světa nepatří. (...) jako žádná dystopie není ani tento román zprávou o budoucnosti, nýbrž spíše neobyčejně ostrým rentgenovým snímkem naší současnosti.