(...) Glotz nepojal téma jako nestranný historik, spíše jako autor literatury faktu vybírající události tak, aby podtrhl hlavní myšlenku: sám fakt i způsob, jak se Češi zbavili svých Němců, je neštěstí a zločin. (...) Tři čtvrtiny knihy autor věnuje soužití Němců a Čechů. Odmítá přístup vycházející z toho, že „někdo si začal“ nebo že někdo byl někde první a ti ostatní jsou imigranti. (...) Vyhnání je užitečná kniha. Pro Němce, kteří se dočtou, že Beneš nebyl ďábel, pro Čechy, kteří zjistí, že jejich soukmenovci v roce 1945 ve jménu národní revoluce rozbíjeli hlavy německým miminům, znásilňovali a kradli. Pobouří to? Možná, ale dospělý člověk by měl být schopen strávit i nepříjemné pravdy.