Poprvé a pak pořád znovu

Anotace

Když v květnu tohoto roku vyšla v Německu kniha Poprvé a pak pořád znovu, stala se okamžitě bestsellerem a její autorka rázem nejčtenější německou ženskou autorkou. Neobvykle otevřená výpověď Lisa Moosové, která se ve svých šestnácti letech ocitla ve světě prodejné lásky a která se nyní ve svých sedmatřiceti rozhodla vylíčit svůj mimořádně pohnutý osud, oslovila během jediného měsíce více než sedmdesát tisíc čtenářů. Přestože se autobiografický příběh Poprvé a pak pořád znovu odehrává převážně ve světě prostituce, jeho síla a čtenářská přitažlivost netkví pouze v otevřenosti líčení sexuálních scén, nýbrž i v lidskosti, odvaze a upřímnosti její autorky. Přes všechny pády, dramatické zvraty se Lisa Moosová nikdy nevzdala naděje a víry v opravdovou lásku, která jí jako ženu a matku provázela po celý život.
Lisa Moosová (nar. roku 1968 v Göttingenu) žije již deset let se svým synem Christopherem na Mallorce.
„Měla jsem sexuální styky všeho druhu s přibližně šesti tisíci muži. Pětkrát jsem byla znásilněná, z toho dvakrát ve vlastní rodině. Existují i muži, kteří za mé tělo platit nemuseli. Na ně nikdy nezapomenu. Milování s nimi jsem si užívala, zasouvala jsem si je do sebe jako umělou pomůcku, s rozkoší jsem si vychutnávala jejich krásná těla, krásné oči a teplé hluboké hlasy a uspokojovala se až k orgasmu… a některé z nich jsem velmi milovala.
Na všechny, které jsem milovala, vzpomínám, na jejich hřejivé teplo, osobitý způsob, jakým se mě dotýkali, a na všechny ty pocity, které ve mně probouzeli. Někdy mi zlomili srdce a čtyřikrát jsem byla přesvědčená, že to nepřežiju.“ „Mnoho let jsem bez ustání, někdy i bezradně putovala po všemožných místech. Na této zdánlivě nekonečné cestě jsem se často cítila vydaná všanc. Napospas dešti i bouřkám. Ale poznala jsem i slunečné a teplé dny. A na této cestě jsem potkala vás, své přátele i nepřátele, všem tímto projevuji své uznání. Jedním za jejich lásku a za neotřesitelnou víru v přátelství a věrnost, za to, že ve mě věřili. Jiným zase za jejich tvrdost, odvahu, nenávist. Za bolest, již dokázali způsobit mně i jiným se záviděníhodnou lehkostí a povrchností. Tahle knížka je o násilí a sexu. O manželství a samotě. O prostituci a mateřství. Žila jsem svůj život z celého srdce, neuvěřitelně intenzivně. A stejně tak jsem to napsala. Je to kniha o sexu, ale ten není její červenou nití. Mluví o prostituci, a přesto to není reportáž. Je o životě, ale není míněna jako návod. Je to kniha o mně, ale to není nejdůležitější. Jde o víc, někdy dokonce i o všechno, nebo nic. Jde o lidství a toleranci. Jde o víru a odpuštění. O naději a modlitbu. O prosbu a dík. Jistě to není kniha pro děti. A přesto ji chci věnovat oběma svým synům. Mám vás oba moc ráda. A věnuji knihu také tobě, protože jsi mi dal tolik síly. Z vděčnosti Joschovi.“