Když v polovině devadesátých let Loe publikoval Naivní. Super., začalo i nejkonzervativnějším literárním vědcům docházet, že v norské literatuře se cosi děje. Zcela jinou kapitolou je český překlad románu, který se soustředí především na převod jeho obsahové stránky.

Naivní. Super. je Loeovým druhým románem, ale bezesporu tím nejznámějším a nejpřekládanějším.

Román Naivní. Super. Erlenda Loea byl záhy prohlášen za klíčové dílo směru označovaného jako nový naivismus.

(...) První, norská polovina románu přináší vyvážený text - autor v něm nepředkládá svého nešťastníka k čtenářovu obveselení ani dílo nezatěžuje nesnesitelným patosem. Vypravěčův "nový naivismus" je tedy vlastně formou, díky níž může být při hledání svého místa na světě k sobě upřímný a "porozumět si". Druhá část odehrávající se v Americe už bohužel tak strhující není, snad proto, že způsob vyprávění sice zůstává stejný, ale situace Loeova hlavního hrdiny už je běžná: turista v New Yorku.