Muž, který sázel stromy

Protože příběh, který kniha vypráví, je opravdu průzračně nádherný, navíc doplněný o překrásné ilustrace, které ho skvěle doplňují; dokonce jsem několikrát měla pocit, jakoby to bylo naopak a slova doplňovala obrázky. Bohužel zážitek z přečtené knihy mi pokazil překlad. Narozdíl od příspěvku níže se mi zdál příšerný. Na věty jako 'Jeho pes, mlčenlivý jako on, byl přátelský bez nízkosti.' nebo 'Neuvažující ambice tu ztrácí míru věcí, v bez konce touze dostat se pryč.' a řadu dalších s podivným slovosledem, přemírou ukazovacích zájmen a podivných slovních obratů asi dlouho nezapomenu. Kdybych ovšem pominula toto - koneckonců originál jsem nečetla a asi ani nebudu, protože francouzsky bohužel neumím, takže nemohu srovnávat překlad s originálem -, pravopisné chyby neodpustím. 'Všiml jsem si, že místo hole bere sebou železnou tyč...' a další chyby zejména v interpunkci - 'Odpověděl že ne.'. Věta 'Po pravdě řečeno, ta věc se mi ani zvlášť nevryla; měl jsem ji za koníčka, či jakési sbírání známek, a měj jsem ji zapomenutou.' je kombinací obého (podivný překlad i chybná interpunkce). Až moc jsem se tu rozepsala o překladu... Ale mě opravdu naštval, protože je tahle knížka jednou z nejkrásnějších, které jsem za svůj osmnáctiletý život přečetla. Pohladí po duši.