Grandhotel

Já jsem spokojen. Ta kniha má napětí i poetiku. Neobvyklé prostředí i hrdiny. A hlavně myslím, že autor nám ještě neřekl své poslední slovo....

Ať už je Rudiš spisovatel jakýkoli, jedno mu upřít nelze: Alespoň částečně zaplňuje tu díru, která tu zůstává po velmi dobrých, ale zkrátka už upadajících literátech (Viewegh, Šabach) a nabízí populární, čtivé i přemýšlivé knihy. Pokud někdo postrádá literární kvality, ať mi řekne jaké tyto kvality jsou, pokud to není čtivost, spád, nucení se zamyslet a silný citový prožitek. Je samozřejmě pravda, že máme spoustu mladých a kvalitních spisovatelů, ty však oscilují někde mezi bezbřehou avantgardou a populistickými románky, případně agresivní sci-fi a fantasy. A že autor používá stále stejných prostředků? Večného střetu čechů a němců v pohraničních oblastech, postavy, které jsou mentálně svázané a fixované? Vždyť je to jen nadsazený odraz dnešního světa a sžíravá kritika života nás samých.

Přijetí knihy v této diskuzi je značně rozporuplné, ale já bych se přiklonil spíš ke kladnému hodnocení. Hrdina, i když naprosto nepoužitelný pro běžný život, je něčím zajímavý - minimálně svými podivnými koníčky a úchylkami. I ostatní trochu ujeté postavy (především Jégr) dokáží čtenáře pobavit. Fleischman hledá cestu ze svého soukromého bludiště, chce překročit svůj vlastní stín a já mu držel celou dobu palce :o)

Se zájmem jsem si přečetl slovní souboj mezi několika čtenáři Grandhotelu a rozhodl jsem se, že se do něj rovněž vklíním. Jaroslav Rudiš mne zaujal svou první knihou, a tak jsem sáhl i po té druhé. Viděl jsem ovšem nejdříve Grandhotel jako film. Takže mohu konstatovat, že kniha je lepší, mohu rovněž konstatovat, že námitky vznesené v dvouhvězdičkových komentářích jsou podle mne nesprávné a už tón těch komentářů ukazuje, že jejich autoři neměli moc velkou snahu knížku ohodnotit objektivně. Grandhotel si rozhodně nezaslouží takový odsudek, já osobně bych to viděl někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Takže abych pomohl zastáncům Grandhotelu, dám čtyři hvězdy.

Vyvážím ve prospěch kritiků: Rudišova knížka je slabá a kdo to nevidí, neumí dobře číst. Schematičnost, nevěrohodnost, papírové a tezovité postavy, k zešílení přihlouplé opakování banalit, a navíc podivná podobnost titulní postavy s jinou Rudišovou literární 'hvězdou', Aloisem Nebelem. Jakoby Rudišovi došly už všechny síly, dokonce i ty, z nichž se vymýšlí základ - postava, příběh. Pokládám ho za autora řekněme zručného, což dokázal v NpB, ale s minimem fabulační fantazie a se sklony kolovrátkově točit motivy a postupy, které si už jednou vyzkoušel. Grandhotel je toho důkazem, a to přiblblé haló, které se kolem něj dělá, zase dokazuje (bohužel špatně nasměrovanou) marketinkovou zručnost Joachima Dvořáka a neochotu k myšlení těch, kteří zbaští každý nový literární 'hit'. (Rýpanec těm, kteří v Rudišovi přečetli myšlenkovou hloubku: kdo hledá, najde; hloubku prý má i Coelho. Tak važte slova.)