(...) Autoři podrobně znají historické děje a reálie; přitom však nemáme co do činění se zbeletrizovanou učebnicí dějepisu, nýbrž se svébytnou a umělecky přesvědčivou prózou. Román je sice úctyhodný "špalek", ale jeho šest set padesát stran nezabírají rozvláčné popisy a prostoduché objasňování historických souvislostí. Kniha je nabitá dějem, jehož spád místy prostřednictvím krátkých vět graduje k úsečnosti, pro niž znamená i více než dvouslovná věta neúnosnou mnohomluvnost. (...) Přesvědčivé a strhující vylíčení univerzálních lidských tužeb, potřeb, spádů a nutkání je právě tou esencí, která dělá z románu Q dobrou knihu.

(...) Román bývá přirovnáván ke knihám Umberta Eca (ten dokonce musel popřít, že by se na něm podílel) a jsou pro to dobré důvody: důkladnými znalostmi podpořený vhled do období, kdy především knihtisk urychlil materiální a intelektuální vzestup neurozených řemeslníků a obchodníků, má napínavou formu a vrcholí přímým střetem Gerta a Q, přičemž jejich tajné tahy a protitahy mají charakter špionážního thrilleru.

(...) Navzdory bizarním okolnostem svého vzniku je Q plnohodnotným dílem, napsaným s mistrovskou obratností, která naznačuje stylistické možnosti historického žánru v epoše internetu. Žádný sentiment, žádná rozvleklost. Žádný Dumas ani Jirásek. Obsáhlý text rychle plyne ve strohých, někdy téměř úsečných větách a krátkých epizodách, čtenář ovšem není nijak připraven o potěšení vcítit se do více než neklidné atmosféry první půle šestnáctého století, do jejích barev, zvuků, pachů a vůní, idejí a střetů, nadějí i skepse, života i smrti.