Nesnesitelná lehkost bytí

Jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla...momentálně ji čtu podruhé a nacházím zde mnohem více detailů než při prvním čtení..velmi čtivá, zajímavý,přesto ne nijak složitý děj...propracovanost jednotlivých postav je dokonalá, velmi působivá je také možnost vidět a poznat jednotlivé scény a situace z pohledu více osob, autor se k dané chvíli několikrát vrací...nechybí mnoho krásných úvah,které stojí za povšimnutí a chvíli přemýšlení...zkrátka je to krásná kniha a nevylučuji že si ji přečtu potřetí.Vřele doporučuji!

Tento román je jedním slovem výborný. Promyšlená kompozice, možnost nahlížet na jednu záleživost více pohledy, vypravěč, který nás vede, ale nenavádí, jen občas lehce upozorní. Kunderův jazyk je lehký, čtivý, žádné slovo tu nestojí zbytečně. Kniha nám nabízí spoustu otázek, které si však musíme zodpovědět sami. Nesnesitelná lehkost bytí nás opravdu pohladí. Představí nám netradiční ale osudový milostný příběh, poukáže na složitou komunistickou dobu a nastolí filosofické otázky.

Jediná výjezdní dovolená na Korsice a cestou mi známí půjčili Kunderovu Nesnesitelnou lehkost... Nejenže to bylo výborné, ale aktuální kontext to umocnil.

Nikdy bych nevěřila,že mě nějaká kniha může takhle dostat.Po přečtení máte pocit,že předtím jste o životě věděli málo a najednou už víte všechno podstatné (proč? v podstatě to sama nechápu).Je to krásné,dojemné,pravdivé. Můj obdiv člověku,který tohle dokázal vyjádřit.Neznám jiného takového autora.

Po mnoho let jsem slýchávala ten uchvacující název...a ačkoliv jsem vůbec nevěděla, o jakou knihu ve skutečnosti jde, věděla jsem, že tato kniha mi bude vyhovovat...a skutečně, když jsem ji četla, měla jsem pocit, že ji znám už strašně dlouho...při čtení každého dalšího řádku, každého dalšího slova jsem se v té knize nacházela víc a víc...nebylo to jako když se vám líbí v určité knížce jen nějaká vybraná postava, mne uchvacovaly postavy všechny, jak Tomáš, tak Tereza i Sabina...chtěla jsem být Tomášovou milenkou, v Sabině jsem se vzhlížela, ale přesto jsem věděla, že Tereza je mi nejbližší. Je to jako když čtete Kafkovu Proměnu, Spalovače mrtvol nebo Harryho Pottera...všude řešíte, zda se vám nějaká postava líbí nebo ne...a ač si říkáte, že váš oblíbenec je Brumbál, ač tvrdíte, že byste se k Řehoři nezachovali stejně jako jeho rodina, pak třeba, stejně jako já, zjístíte, že ve skutečnosti držíte palci Snapeovi:) vracím se ale k Nesnesitelné lehkosti bytí...je to kniha, ve které každý najde to, co hledá,...a najde to i bez Alchymisty...