(...) trestuhodná je pak "recyklace" - škoda, že tak dobrý vypravěč musí v románu recyklovat staré příběhy z povídkové sbírky. (...) Ale román má i silné stránky: především je to Štětinovo zmiňované vypravěčství, porozumění Rusku, zajímavé odkazy ke klasické ruské literatuře a pochopení pro situaci Čečny. Jinými slovy, v knize je dost materiálu na to, aby mohla být tím, co čtenář právem očekával. Bohužel Jaromíru Štětinovi nepomohl ani redaktor - že redakci byla věnována pramalá péče, je vidět už z překvapivého množství literních chyb.