(...) Vesnice jsou již jednadvacátý Updikův román, možná tedy, že ho více zajímaly situace a některé charaktery než celková zápletka. S tím vědomím se vyplatí jej číst: jako bravurně napsaný sled scén, jejichž stavba se na konci bohužel hroutí, respektive se ukazuje, že možná ani žádná neexistovala.