(...) Někomu může Montespaniáda tónem vyprávění připomenout knihy Rusky Iriny Děněžkinové či Japonky Hitomi Kaneharové, jež také pojednávají o mladých lidech, kteří nejrůznějším způsobem zaplňují den, aby tak překryli skutečnost, že stojí na křižovatce bez rozcestníku. Jiným pak mohou pohotové dialogy letmo připomenout seriály typu Sex ve městě. A dalším zas mohou připadat probírané problémy zcela nezajímavé a důsledně užívané zdrobněliny jmen nesnesitelné. Ale Kateřina Tučková ve své próze nic nepředstírá, nedělá ramena ani nemudruje, jenom popisuje život jedné brněnské dívky a lidí kolem ní. Což činí s pozoruhodnou otevřeností.
HODNOCENÍ LN ****