Technologizace slova

Walter J. Ong ve své nejznámější knize Technologizace slova. Mluvená a psaná řeč, přeložené již do 11 jazyků, poměrně srozumitelným a čtivým způsobem (v čemž ovšem podle pátračů po teoriích spiknutí může tkvít jeho proradnost) osvětluje rozdíl mezi slovem mluveným, slovem ručně psaným a slovem tištěným, a široce se věnuje i tomu, jak zásadně psaní mění strukturu lidského vědomí.

(...) Dnes již klasická kniha Waltera J. Onga (1912 až 2003) Technologizace slova (...) stále provokuje svým názvem, se zaměřuje právě na rozdíl orálního a textového světa. (...) Ongova klasická kniha jistě také zjednodušuje, některé orální kultury nechává stranou (indickou, čínskou), ale její význam spočívá v perspektivách, které otevřela. Jednou z nich rozvíjí i Louis Armand ve svých esejích Literate Technologies, které loni anglicky vydalo nakladatelství Karolinum: na Onga je možné kriticky navázat, jeho tezi rozšířit a říci, že již slovo jako takové je určitá technologie, pokud - ať mluvené či psané - vytváří odstup od světa a současně umožňuje jeho racionální osvojování, mít nejen určitý obraz o světě, ale také o sobě samém. A v tomto ohledu je pak technologie moment "antropogeneze" - vzniku a vývoje člověka, dokonce podmínka její možnosti.