(...) . Za svůj román Dědictví ztráty obdržela Indka Kiran Desaiová (1971) v roce 2006 Bookerovu cenu. V době po jedenáctém září může být tato kniha - nyní vydaná v češtině - viděna jako přemýšlivá a melancholicky krásná meditace o životě bez kořenů, v níž se Desaiová vyrovnává s emocionálním dědictvím Indů po generace putujících mezi Východem a Západem. (...) Dědictví ztráty je ze všeho nejvíc kniha výchovná. Její skutečný dopad bude mnohem silnější v zemi, odkud autorka pochází, než v té, kde byla vydána. O to, aby byla v Indii kupována a čtena opravdu masově, se postarala právě Bookerova cena.

(...) Autorka - narozená v Indii (1971), studující ve Velké Británii a žijící v USA - rozvíjí ve svém druhém románu dva paralelní příběhy: dospívající dívky Sai, která bydlí u svého dědečka, bývalého soudce se západním vzděláním (Cambridge), a Bidžua, syna soudcova kuchaře, jenž odjel do USA hledat zemi zaslíbenou. Z klasické anglické literatury se Desai výtečně naučila suchý humor. Když byl soudce malý a chodil do školy, míjel ve vstupní hale obraz královny Viktorie. Zaráželo ho, že tak šeredná žena může být zároveň i tak mocná. Čím více nad tou zvláštností přemýšlel, tím více rostla jeho úcta k ní a k Angličanům.