(...) Kapitoly si žádají pozorného čtenáře, jsou velmi hutné. Červenkův pohled na verš i statistiky o něm je věcný, ale ne chladný. Ačkoli v prvních sedmi kapitolách směřuje k obecným pravidlům a charakteristikám českého verše (k formulaci invariantu), v konfrontaci s konkrétními díly postupně některá pravidla zpochybňuje a zpřesňuje. Usiluje o to, aby se přehledné zobecnění nestalo úhledným zestejněním.